Koťata jsou nádherná. Malá, bezbranná a člověk má chuť vzít je všechna do náruče. Jenže právě za touhle roztomilostí se skrývá problém, o kterém se mluví mnohem hůř. Koťat se totiž rodí víc, než kolika z nich dokážeme nabídnout bezpečný domov. A právě tady začíná téma kastrace. Ne jako boj proti přírodě, ale jako jedna z cest, jak kočkám ušetřit trápení.
Na fotografii malé kotě vypadá dokonale. Velké oči. Malé tlapky. Trochu rozcuchaná srst. Člověku se okamžitě sevře srdce.
Jenže zkuste na chvíli odhlédnout od jedné krásné fotografie.
Za jedním kotětem může být kočka, která porodila někde ve stodole. Jiná rodí pod zahradním domkem. Další schová koťata do hromady dřeva. A některá koťata se narodí tam, kde o ně nikdo nestojí.
Některá najdou domov. Jiná ne.
Právě proto není kastrace jen veterinární zákrok. Je to také rozhodnutí, které ovlivňuje další život jedné kočky i životy koťat, která by se jinak mohla narodit jako nechtěná.
„Ale vždyť je to přirozené“
Ano. Rozmnožování je přirozené.
Stejně jako je přirozené, že kočka loví, bojuje o teritorium, toulá se a snaží se přežít.
Jenže naše domácí kočky nežijí v nedotčené přírodě.
Žijí mezi domy, auty, silnicemi a lidmi. Spí na pohovkách, jedí z misek a chodí k veterináři. Když onemocní, také je nenecháme napospas „přírodě“.
A právě proto je zvláštní používat argument přirozenosti jen ve chvíli, kdy přijde řeč na kastraci.
Člověk už za život své kočky převzal nějakou zodpovědnost. A s ní přichází i rozhodování.
Kočka nemusí mít „alespoň jednou koťata“
Tohle je jeden z nejodolnějších kočičích mýtů.
„Necháme ji jednou porodit. A potom ji vykastrujeme.“
Zní to možná hezky. Jako bychom kočce dopřáli zkušenost s mateřstvím.
Jenže žádný takový zdravotní důvod neexistuje. Komora veterinárních lékařů ČR přímo upozorňuje, že kočka nemusí mít před kastrací alespoň jednou koťata. Jde o jeden z tradičních mýtů, který se kolem kastrace stále drží.
Kočka totiž nepřemýšlí o mateřství tak jako člověk. Neplánuje rodinu. Netouží po fotografii koťat do rodinného alba.
Řídí ji hormony a rozmnožovací pud. A ten dokáže být velmi silný.
Z kotěte může být matka překvapivě rychle
Možná právě tady řada lidí situaci podcení.
Máte doma malé kotě. Je hravé, drobné a pořád vypadá jako mimino.
Jenže biologické hodiny kočky tikají mnohem rychleji než ty lidské.
České veterinární zdroje upozorňují, že pohlavní aktivita může u některých koček začít velmi brzy. Komora veterinárních lékařů ČR uvádí, že kočky i kocoury lze běžně kastrovat už přibližně od šesti měsíců věku a není nutné čekat do jednoho roku, jak se dříve často tradovalo. Konkrétní termín je ale vždy dobré probrat s veterinářem podle zdravotního stavu a vývoje konkrétní kočky.
To je důležitý rozdíl.
Neexistuje jeden kalendářní den, který platí pro každou kočku na světě.
Existuje ale dobrý důvod nezačít o kastraci přemýšlet až ve chvíli, kdy se doma poprvé ozve hlasité mrouskání.
Kastrace není jen ochrana před koťaty
Kdyby kastrace pouze zabránila nechtěnému vrhu, už to by byl možná silný důvod.
Jenže její význam může být větší.
U koček kastrace odstraňuje riziko některých onemocnění reprodukčních orgánů. Může zabránit například závažným onemocněním dělohy a včasné provedení kastrace má také význam při snižování rizika nádorů mléčné žlázy. Na tyto zdravotní přínosy upozorňují i česká veterinární pracoviště.
U kocourů je zase velmi dobře známé hormonálně ovlivněné toulání, značkování a souboje s jinými kocoury. Kastrace může tyto projevy výrazně omezit. Tím se může snížit také riziko zranění při rvačkách a šíření některých infekcí mezi kočkami. Komora veterinárních lékařů ČR upozorňuje také na menší toulání a tím i nižší riziko zranění nebo střetu s automobilem.
Neznamená to, že se z každého kocoura po kastraci stane domácí plyšák.
Pořád to bude on.
Se svými zvyky. Se svou povahou. Se svou oblíbenou židlí, kterou vám stejně odmítne přenechat.
Jen jeho život už nemusí tolik řídit hormony.
„Nebude potom tlustá a nešťastná?“
Další častá obava.
Po kastraci se skutečně mohou změnit energetické potřeby kočky. Proto je dobré hlídat množství krmiva, pohyb a tělesnou kondici.
Samotná kastrace ale neznamená automaticky obézní kočku.
Česká veterinární pracoviště upozorňují, že po kastraci je vhodné přizpůsobit porce skutečné kondici zvířete. Komora veterinárních lékařů navíc uvádí obezitu především v souvislosti s výživou, prostředím a životním stylem, nikoliv jako nevyhnutelný následek samotné kastrace.
A pokud jde o to kočičí štěstí?
Kočka nepotřebuje k naplněnému životu potomky.
Potřebuje bezpečí. Jídlo. Zdraví. Klidné místo. Pohyb. Podněty. Kontakt podle své povahy. A člověka, kterému na ní opravdu záleží.
Mateřství není položka, kterou musíme kočce dopřát, aby měla „plnohodnotný život“.
Ano, pořád je to operace
Bylo by nefér dělat z kastrace úplnou banalitu.
Je to chirurgický zákrok a u kočky se provádí v celkové anestezii. Jako každý zákrok má svá rizika. Proto patří do rukou veterinárního lékaře a rozhodnutí má vycházet ze zdravotního stavu konkrétního zvířete.
Veterinární univerzita Brno řadí preventivní chirurgickou kastraci koček a kocourů mezi standardní výkony v oblasti veterinární reprodukce. Česká veterinární pracoviště zároveň popisují kastraci kočky jako zákrok prováděný v celkové anestezii s následnou pooperační péčí.
Právě proto dává smysl o kastraci mluvit s veterinářem včas.
Ne až po prvním útěku. Nebo až po prvním zabřeznutí.
A už vůbec ne až ve chvíli, kdy se objeví zdravotní komplikace.
A potom jsou tu kočky, které nikoho nemají
Tady se téma domácí kočky mění v mnohem větší příběh.
Stačí se podívat kolem sebe.
Kočky u zemědělských areálů. Kočky na okrajích obcí. Kočky u zahrádkářských kolonií. Kočky, které někdo krmí, ale nikomu skutečně nepatří.
Jedna nekastrovaná kočka nemusí na první pohled znamenat problém.
Potom ale přijde první vrh.
Za nějaký čas další.
Koťata dospějí.
A část z nich se začne rozmnožovat také.
Právě proto je kastrace jedním ze základních způsobů, jak zabránit nekontrolovanému množení koček. Komora veterinárních lékařů ČR upozorňuje, že útulky a depozita každoročně řeší další nechtěná nebo zraněná zvířata a s příchodem sezóny také nové vrhy koťat.
Za čísly jsou přitom skutečná zvířata.
Koťata s nemocnýma očima. Kočky s poraněním. Mámy vyčerpané péčí o další vrh.
A dobrovolníci, kteří večer místo odpočinku sedají do auta a jedou znovu někam s přepravkou a odchytovou klecí.
Kastrací nemusíme kočce nic brát
Možná právě tohle je na celé debatě nejdůležitější.
Když se řekne kastrace, často začneme přemýšlet nad tím, co kočce vezmeme.
Možnost mít koťata.
Hormony.
Část její „přirozenosti“.
Zkusme tu otázku jednou obrátit.
Co jí tím můžeme dát?
Můžeme jí dát život bez opakovaného mrouskání a nechtěných březostí.
Můžeme omezit hormonální touhu kocoura toulat se kilometry za kočkou.
Můžeme snížit některá zdravotní rizika.
A především můžeme zabránit tomu, aby se narodila další koťata, pro která už možná žádný bezpečný domov čekat nebude. Přínos kastrace pro omezení toulání, soubojů i nekontrolovaného množení zdůrazňuje také Komora veterinárních lékařů ČR.
Někdy láska nevypadá romanticky
Láska ke zvířeti není jen miska dobrého jídla.
Není to nový pelíšek. Ani fotografie spící kočky na sociální síti.
Někdy vypadá mnohem obyčejněji.
Jako přepravka položená ráno v předsíni.
Trochu vyděšená kočka uvnitř.
Cesta k veterináři.
A člověk, který má sevřený žaludek, protože ví, že jeho zvíře čeká operace.
Večer si ho přiveze domů. Přikryje ho dekou. Několikrát zkontroluje, jestli je všechno v pořádku. A možná si bude říkat, jestli udělal správnou věc.
Ve většině případů za pár dní uvidí zase svoji starou známou kočku.
Tu, která mu vleze do postele… která shodí něco ze stolu.
Ta samá, která se v pět ráno rozhodne, že právě nastal nejlepší čas na snídani.
Jen už po ní nemusí zůstat další koťata, jejichž osud by byl nejistý.
A možná právě v tom je skutečná zodpovědnost.
Ne v tom nechat přírodu udělat úplně všechno.
Ale v tom poznat chvíli, kdy můžeme zvířeti pomoci.
Protože někdy největším projevem lásky ke kočce není přivést na svět nový život.
Někdy je to rozhodnutí postarat se co nejlépe o ten, který už před námi sedí a tiše vrní.
Kde hledat pomoc s kastrací koček?
Rozhodnutí pro kastraci je jedna věc. Někdy je ale těžší zjistit, kam se obrátit, kdo může pomoci a co dělat, když jde o toulavou nebo volně žijící kočku.
V Česku naštěstí fungují organizace a projekty, které se kastracím věnují dlouhodobě. Některé pomáhají s jejich financováním, jiné spolupracují s obcemi nebo poradí, jak postupovat při nálezu celé kočičí kolonie.
KasProCats – kastrační program
KasProCats se zaměřuje na kastrace toulavých a volně žijících koček. Na jeho stránkách lze najít informace o kastracích, databázi veterinářů a útulků nebo přímo požádat o pomoc s kastrací.
Web: www.kasprocats.cz
Žádost o kastraci: KasProCats – jak program funguje
Obce kastrují
Projekt Obce kastrují propojuje problematiku toulavých koček přímo s městy a obcemi. Na webu je možné zjistit, zda se konkrétní obec do programu zapojuje, případně podat žádost o kastraci.
Je to užitečný odkaz zejména tehdy, pokud se ve vaší obci objevila toulavá kočka nebo větší kočičí kolonie.
Web: www.obcekastruji.cz
FELITI – kastrační program
Kastrační program FELITI pomáhá především s kastracemi volně žijících a opuštěných koček. V odůvodněných případech může uhradit celou kastraci nebo její část. Každá žádost je posuzována individuálně.
Web: www.feliti.cz
Žádost o pomoc s kastrací: FELITI – objednávka kastrace
Komora veterinárních lékařů ČR
Pokud hledáte především odborné informace o kastraci, je dobrým zdrojem Komora veterinárních lékařů České republiky.
Ve svých materiálech vysvětluje vhodný věk kastrace, zdravotní souvislosti i časté mýty, například tvrzení, že kočka musí před kastrací alespoň jednou porodit.
Informace: Komora veterinárních lékařů ČR – Světový den kastrace
Nevíte, co dělat s toulavou kočkou?
Pokud se ve vašem okolí objevila nekastrovaná kočka nebo celá skupina koček, není potřeba řešit všechno vlastními silami.
Zkuste se obrátit na obec, místní útulek, zkušený spolek nebo některý z kastračních programů uvedených výše. Čím dříve se začne situace řešit, tím větší je šance zabránit tomu, aby za několik měsíců místo jedné kočky potřebovalo pomoc několik dalších.
Kastrace nevyřeší každý problém toulavých koček. Je ale jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zabránit tomu, aby se jejich trápení opakovalo v dalších generacích.
A někdy pomoc začíná úplně jednoduše.
Tím, že si jedné kočky všimneme.
Zdroj: https://cnn.iprima.cz/kastrace-kocek-neni-krutost-je-to-jediny-zpusob-jak-zabranit-kazdorocnimu-utrpeni-tisicu-kotat-514726
