Na chvíli se zastavíte. Zpoza křoví se ozve slabé mňoukání a na vás se dívají dvě obrovské, vystrašené oči. Kotě, které by se vešlo do dlaně, sedí samo v mokré trávě. Co teď? Zachránit ho? Počkat na mámu? Nebo volat útulek?
Tohle jsou okamžiky, kdy správné rozhodnutí může znamenat rozdíl mezi životem a smutným koncem.
Co vlastně znamená „toulavá kočka“?
Lidé často používají pojem toulavá kočka pro každou kočku, kterou potkají venku. Jenže jsou dva hlavní typy koček mimo domov:
1. Ztracené nebo opuštěné kočky
Bývalé domácí mazlíčky poznáte podle toho, že jsou přítulné, vyhledávají kontakt, nechají se pohladit. Mohou být hubené, neupravené, někdy zmatené. Tyto kočky často hledají pomoc a je šance je vrátit původnímu majiteli nebo adoptovat.
2. Feralní (divoké) kočky
Nikdy nežily v lidské domácnosti, jsou plaché, nedají se chytit do ruky, mohou syčet nebo utíkat. Žijí v koloniích a o potravu se starají samy nebo díky „krmičům“.
Tyto kočky nejsou „nešťastné“, naopak… jejich domov je ulice, dvůr nebo zahrada. Nejlepším řešením je program TNR (trap–neuter–return), tedy odchyt, kastrace a vrácení zpět, aby se populace nerozmnožovala.
První krok: Pozorujte a vyhodnoťte situaci
Než začnete jednat, zklidněte se a chvíli jen sledujte. Někdy je ta nejlepší pomoc počkat a pozorovat.
1. Sledujte z bezpečné vzdálenosti
- Nesahejte hned na kotě nebo kočku.
- Zůstaňte klidně stát nebo si sedněte dál, aby se necítila ohroženě.
- Máma kočka se často vrací během 1–2 hodin, někdy i déle – loví potravu a pozoruje okolí.
2. Sledujte chování zvířete
- Kotě je čilé, hraje si, reaguje na zvuky? To je dobré znamení.
- Kočka je plachá, syčí, utíká? Může být ferální (divoká).
- Ztracená domácí kočka bývá přátelská, snaží se přiblížit, mňouká a hledá kontakt.
3. Sledujte fyzický stav
- Zdravě vypadající kočka má čistou srst, lesklé oči, není vyhublá.
- Zraněná nebo nemocná může mít špinavou srst, zánět očí, kulhat, být apatická.
- Podchlazené kotě má studené tlapky a bříško, nehýbe se nebo se třese.
4. Sledujte okolí
- Hledejte známky přítomnosti dalších koček – stopy, zbytky jídla, úkryt pod keřem, kůlnou, autem.
- Zkontrolujte, zda v okolí není mrtvá kočka – v tom případě může být kotě skutečně osiřelé.
- Všímejte si i lidí – někdo z okolí může kočky krmit nebo znát jejich původ.
5. Vyhodnoťte riziko
- Pokud je zvíře v bezprostředním ohrožení – auta, déšť, mráz, psi, zranění – jednejte hned.
- Vezměte ho do bezpečí (např. krabice, přepravka, deka).
- Pokud si nejste jistí, zavolejte útulek, veterináře nebo městskou policii – poradí, co dělat podle situace.
6. Vyfoťte a poznamenejte místo nálezu
- Pomůže to při hledání mámy nebo při komunikaci s útulkem.
- Sdílení fotografie v místních skupinách může rychle přinést odpovědi, zda kočka není hledaná.
7. Použijte rozum i cit
- Ne každé kotě, které „vypadá opuštěně“, je skutečně v nouzi.
- Ale když se situace jeví vážná, nečekejte dlouho… minuty mohou rozhodnout.
Koho kontaktovat – útulky, depozita, městská policie
Městská policie
Většina měst a obcí má smlouvu s konkrétním útulkem, který zajišťuje odchyt a péči o nalezené kočky. Můžete jim zavolat a nahlásit nález. Hlavně pokud je zvíře v ohrožení, nemocné nebo agresivní. Městská policie má často k dispozici odchytovou klec nebo spolupracuje s odborníky, kteří kočku bezpečně odchytí.
Útulek nebo depozitum
Počítejte ale s tím, že útulky bývají plné a preferují případy z jejich spádové oblasti. Některá soukromá depozita (dobrovolníci, kteří mají kočky doma) se specializují na koťata, ale potřebují předem domluvu.
Veterinární ordinace
Veterinář pomůže při zranění nebo nemoci a může zkontrolovat čip. Pokud se najde majitel, ušetříte si práci.
Co v žádném případě NEDĚLAT
Z dobrého úmyslu se dá napáchat hodně škody. Tyto body si proto zapamatujte — a ideálně je sdílejte dál:
- Neodnášet koťata hned po nalezení, pokud nejsou v ohrožení – máma kočka může být jen na lovu a vrátí se.
- Nekrmit kravským mlékem – způsobuje průjem, nadýmání a dehydrataci.
- Nepouštět nalezenou kočku mezi vlastní zvířata – hrozí přenos nemocí, parazitů nebo plísní.
- Neházet kočky přes plot útulku – je to nebezpečné, kruté a protizákonné. Vždy volejte předem.
- Nesnažit se kočku chytit násilím – u plachých či divokých jedinců to končí škrábanci a stresem pro obě strany.
- Nenechávat kotě venku „na noc, že to zvládne“ – malé kotě bez mámy nepřežije chlad, déšť ani hlad.
- Nekoupat kotě ve vodě – může dojít k podchlazení. Pokud je špinavé, stačí vlhký hadřík.
- Nefotit kotě pro sociální sítě místo pomoci – první je záchrana, až pak příběh.
- Nedávat kočce léky pro lidi nebo jiné zvíře – i „obyčejný“ Paralen nebo Ibalgin může být pro kočku smrtelný.
- Neodvážet kotě daleko od místa nálezu – pokud se máma vrátí, nenajde ho.
- Nespoléhat na to, že se „někdo jiný postará“ – pokud jste kočku našli vy, odpovědnost je teď chvíli na vás.
- Nedržet kotě venku v krabici bez přístřeší – rychle prochladne a ztrácí teplo.
- Nenechávat děti se zvířetem samotné – zvíře může být vyděšené, zpanikařit a ze strachu dítěti ublížit. I malé kotě se může bránit škrábnutím nebo kousnutím, pokud se cítí ohrožené. Dítě to nemusí chápat a může situaci ještě zhoršit. Zvíře i dítě musí být vždy pod dohledem dospělé osoby.
Co dělat, když si kotě necháte
- Veterinární péče: očkování, čip, odčervení.
- Kvalitní strava: speciální krmivo pro koťata.
- Trpělivost: divoké kotě si musí zvyknout na lidi, ale s časem a láskou se z něj stane nejlepší parťák.
Každá kočka, kterou potkáme, má svůj příběh… a my jsme na chvíli jeho součástí. Někdy stačí jen zavolat na správné místo, někdy otevřít srdce a domov. Ať už pomůžete vrácením do bezpečí mámě, kastrací celé kolonie, nebo tím, že dáte nový domov malé kuličce chlupů… pro tu kočku jste se stali hrdinou. A možná zjistíte, že tím nejvíc pomohla ona vám, protože nic nezahřeje tak, jako spokojené předení zachráněného zvířete na vašem klíně.
Máte doma zachráněnou kočku nebo kotě?
Podělte se s námi o její příběh v komentářích… možná inspirujete někoho dalšího, kdo právě dnes jedno mňoukající srdíčko potká.
